Za areálem našeho Ekocentra začíná stezka Komáří dolinou. Když se tam půjdete projít pěšinou proti proudu Červenky, všimněte si stromů s propletenými odhalenými kořeny, které až do potoka prorůstají. Jsou to olše a jsou zajímavé z mnoha důvodů. Olše jsou listnaté stromy, které rostou hlavně podél řek a potoků a zpevňují jejich břehy. Přestože olše stejně jako ostatní naše stromy v lužním lese podél Červenky shazuje své listí, tak ho nezbarví. Listí olše je stále zelené, nezčervená ani nežloutne, jako třeba listí lip nebo javorů. Když se někde olše musí pokácet, její dřevo má díky míze sytě oranžově červenou barvu a pokud se její pařez nevykope, strom neumře, ale obroste novými výhonky. A tak se stala olše symbolem mládí. Pupeny má olše podlouhlé, šedě fialové. Na jaře z nich vykouknou světlezelené lístky poskládané jako harmonika z papíru. Ještě před tím ale olše rozkvete květy, které jsou uspořádané jako u lísky v jehnědách. Oříšky však z nich nevyrostou, to ne. Vyrostou šištice. Ne, nespletla jsem se, olše je opravdu listnatý strom, který má pro nás nezvyklé plody – šištice. Nejdříve jsou zelené a pak dozrají a změní se na hnědé. Když spadnou do vody (šištice nebo sama semínka), proud je unáší, až se semínka zachytí na břehu o kus dále a může tam vyrůst nový strom. Někdy ale semínka roznese vítr po kraji a z náletů vznikají neproniknutelné houštiny, nebo je mohou z šištic vyzobat drobní ptáčci, třeba čížci, kteří je mají moc rádi. Olše lepkavá a její šištice Při jarním tání nebo když potok nebo bystřinu naplní přívaly vody při silných deštích, vymílá voda půdu kolem kořenů olší na břehu. Kořeny se odkrývají, ale strom se drží pevně. Nespadne. Prorůstá svými kořeny hlouběji a hlouběji do potoka a jak se potok postupně zařezává do krajiny, tak se kořeny stále více odhalují a strom vypadá, jako by stál na chůdách. Ve spleti jeho kořenů pak nacházejí úkryt vodní i suchozemští živočichové. Takovým kořenům se říká chůdovité a u nás můžete vidět opravdu nádherné exempláře starých olší s chůdovitými kořeny. Chůdovité kořeny můžete najít i jinde v našich lesích. Mohou vzniknout ještě i několika dalšími způsoby, například tak, že je větrem a deštěm odnášena písčitá půda kolem kořenů jakýchkoli stromů na svazích. Chůdovité kořeny můžete spatřit i tam, kde se semínko stromu, třeba smrku, uchytí na pařezu. Vyroste z něj strom, a když starý pařez, na kterém stromek vyrostl, uhnije, také se chůdovité kořeny nového stromu odkryjí. Jistě ty zvláštní stromy s chůdovitými kořeny na svých výpravách objevíte. Mohou to být nejenom olše, ale i buky, smrky a další stromy. Do komentářů nám pak o nich můžete napsat. Choďte tedy našimi lesy s otevřenýma očima. Foto vlastní; fotoolše lepkavá a její šištice z pixabay.com Článek Na březích potoka Červenka se nejdříve objevil na Ester z.s..
Dne 10. prosince 2011 proběhl tradiční výlov rybníka. Během výlovu bylo kromě ryb vyloveno množství raků i s jikrami, které Luboš Jansa vypustil do potoka pod rybníkem. Velké množství raků a perlorodek říčních dokazuje čistou vodu.
projít na článekNapsali Chris Mason a Kate Whannell BBC novinky 9. března 2023 Aktualizováno před 19 minutami Rishi Sunak během anglo-francouzského summitu v Paříži řekl, že utratit více peněz s Francií na zastavení přejezdů malých lodí je „rozumná investice“. Pre
Poezie Karla Miloty (1937–2002) je jedním z nejpodivuhodnějších básnických labyrintů, které u nás najdeme. „Milota není básníkem pro každého. Jeho poezie není snadno dostupná: klade značný odpor jak rozumu, tak citu.“ (Milan Exner) Může nás pohltit a nepu
projít na článekBrahmi neboli Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri) patří k základním bylinám využívaných v tradiční indické medicíně ajurvédě. V podrobné profilu rostliny brahmi se dozvíte: jaké účinné látky brahmi obsahuje,jak brahmi může přispět k lepšímu zdraví,jak
projít na článekCílem předkládaného textu je nastínit možnosti využití Erbenovy Kytice jako prostředku k rekonstrukci magického paradigmatu, tedy jakéhosi řádu, podle kterého bylo organizováno vědění nejširších lidových vrstev střední Evropy v době vzniku této sbírky. St
projít na článek