dybbuk - knihy pro náročnější čtenáře

Vydáváme populárně-vědeckou literaturu, kvalitní světovou prózu, filozofii i poezii. Zaměřujeme se na okraje literárních žánrů a netradiční ediční počiny.

projít na web

Ľuboš Bendzák – kultivovaný samotář

Výborem z díla slovenského básníka Ľuboše Bendzáka (1966) počíná edice Opium poezie vydávat též knihy slovenských autorů — budiž dodáno, že se v nich neuchylujeme k překládání, ale ponecháváme slovensky psanou tvorbu v originále, protože si myslíme, že sl

projít na článek

Luisa Zikova – vše skličuje…

Zatímco dílem prozaičky Luisy Zikové (1874–1896) se dnešní literární historie zabývá důkladně — zejména v diplomní práci Michala Topora, posléze přetavené do hutné studie v časopise Slovo a smysl, v knihách Luboše Merhauta nebo Libuše Heczkové, ale i v ba

projít na článek

Frances Horovitzová – podzemní pokora

Anglický kritik Jim Burns napsal v roce 1986 v časopisu Ambit v krátké glose k vydanému sebranému dílu básnířky Frances Horovitzové, že jsou básníci, kteří píší a vydávají málo a jejich dílo je pak v dobových módách, literárních drbech, pěně dní a honbě z

projít na článek

Vratislav Effenberger – básně viděné v kině

Kdo byl Vratislav Effenberger? Zajímavý, ale poněkud utajený básník, působící v mnoha oborech české kultury. V obecném povědomí je zapsán jako významná a iniciační osobnost, která ovlivnila několik generací svébytných básníků i výtvarníků. Effenberger sám

projít na článek

Jiří Šotola – básník, který byl

Jiří Šotola (1924–1989) je dnes vnímán spíše jako prozaik a možná dramatik. Jeho básnické dílo vyvrcholilo na konci šedesátých let a od té doby nebylo nijak připomínáno: posledními knižními publikacemi jeho veršů jsou dva výbory Psí hodinky a Oranžová ryb

projít na článek

Geo Milev – herold revolty a zvěstovatel zkázy starého světa

Všestranný spisovatel, překladatel, kritik a básník, ale též talentovaný výtvarník (v Bulharsku jsou známy jeho působivé autoportréty), divadelník, propagátor tehdy zcela nového uměleckého druhu — kinematografie (první bulharské filmy byly natočeny počátk

projít na článek

Z dob, kdy se socialismus rýmoval se svobodou

Verše staré jen málo víc než sto let působí zvláštní kombinací blízkého a vzdáleného. Anarchistické a dělnické hnutí přelomu 19. a 20. století k nám promlouvá silou básnicky zprostředkovaných emocí, často také překvapivě moderní formou a jazykem. A přece

projít na článek

Zbyněk Havlíček – habent sua fata libelli

Do roku 1989 znali čtenáři z díla Zbyňka Havlíčka (22. 5. 1922 v Jilemnici – 7. 1. 1969 v Praze) jen malou část – ze samizdatových publikací (v roce 1951 publikoval ve třech exemplářích česko-francouzské vydání svého básnického Kabinetu doktora Caligariho

projít na článek

Jan. Jan Novák – napiš něco normálního! Ale to bych nemohl psát o sobě o tobě o nás…

Těmito verši by se dala charakterizovat celá tvorba jednoho z nejoriginálnějších českých básníků Jana. Jana Nováka (1938–2017), jehož víceméně souborné dílo se v tomto úctyhodném rozsahu dostává čtenářům do rukou. Není třeba si nic nalhávat: nebude to leh

projít na článek

Karel Milota – ztrácení nalezených míst

Poezie Karla Miloty (1937–2002) je jedním z nejpodivuhodnějších básnických labyrintů, které u nás najdeme. „Milota není básníkem pro každého. Jeho poezie není snadno dostupná: klade značný odpor jak rozumu, tak citu.“ (Milan Exner) Může nás pohltit a nepu

projít na článek