Naučte se hrát na kytaru, zpívat nebo hudební teorii. Jsem učitelka hudby s bohatou praxí a ráda vás budu učit.
Minulý týden jsem se odhodlala k velkému kroku. Usoudila jsem, že jsem příliš moudrá a že by bylo načase jednu čtvrtinu své moudrosti vysypat na nějakém příhodnějším místě. Třeba u zubaře. Ten je moudrý málo, žejo! Zvlášť ve srovnání se mnou. Je tedy úpln
Je to dobré. Setsakramentsky dobré. Čtu, někdy doslova hltám celé stránky a zamilovávám se do Třetí zahrady stále víc a víc. Písmenka mi skáčou před očima a já se nemůžu nabažit fyzické podoby této knihy. S lehkým uzarděním přiznávám, že to už hraničí s d
V pondělí uběhlo přesně deset týdnů od chvíle, kdy se počet mých sourozenců z minuty na minutu změnil ze sedmi na šest. Já vím, stoupence černého humoru jistě napadne, že mi jich ještě dost zbylo. Za normálních okolností bych taky hledala jakoukoliv srand
Bylo krátce po Novém roce a na mě sedla nevyzpytatelná potřeba zadat si nějaké šibeniční požadavky, jinak známé jako novoroční předsevzetí. Je to tak. Masochisticky jsem si na sebe vymyslela, že začnu točit videa na jůťub. Ono na tom není nic divného, kdy
1 Existuje pár věcí, které vím na beton. Zaprvé nikdy nepochopím význam slova interpelace. Což o to, s tím se dá žít. Zadruhé můj močový měchýř nemá šanci vydržet až na konečnou zastávku autobusu. To už mi život kapánek komplikuje. Jistě, můj močový měchý
Tento týden jsme se s Valjou zúčastnily dne otevřených dveří na gymnáziu. Online samozřejmě. Zatímco ještě před rokem by se něco takového celému světu zdálo jako ze světa sci-fi, dnes je to těžká realita. Těžká především pro učitele. Mám tendenci se jen m
Pažout měl tuhle nějaké zcela nemístné připomínky ohledně mého psaní. Šel takhle jednou kolem, když jsem datlovala do počítače a povídá: „Co to píšeš?“ Já na to popravdě odvětila: „Článek.“ „A bude veselej nebo vážnej?“ on na to. „Nevím. Jak se to vezme,“