KVĚT MAGNOLIE
Dotek je uměním, které rozezní naše vnitřní struny. Dotek je řečí beze slov. Dotek je darem, který se učíme přijímat, je souzněním a splynutím. Dotek je výrazem lásky plně prožívaného života.
- Zařazení: Různé
Dotek je uměním, které rozezní naše vnitřní struny. Dotek je řečí beze slov. Dotek je darem, který se učíme přijímat, je souzněním a splynutím. Dotek je výrazem lásky plně prožívaného života.
Ani netuším, co tím chci říci, zabloudila jsem do těchto míst s velkou pokorou a prostě jsem našla v kabelce papír a tužku a píši co mě napadá... Poslouchám indickou hudbu a je mi fajn, tak lehce, přítomně s očekáváním dobrých věcí, vědomých úspěchů a
Jednou se setkala s paní, která ji hodně ovlivnila. Neřekla jí nic, jen ji nechala dělat svou práci. Velice se sblížily. Natolik, že na sebe čekaly, než její přítelkyni nadešel čas odchodu. Nemusely mluvit, a přesto si toho tolik řekly. Tolik společných p
Pokračuje a míří na náměstí, prochází okolo Krkonošského muzea ke hřbitovu a toulá se hřbitovem. Hřbitovy má ráda, miluje jejich osamocenou atmosféru. Pozoruje přírodu a staré osamocené náhrobky, ke kterým asi nikdo nechodí. Mají své kouzlo a uvědomuje si
Plácáš se v tom jak okurka v nálevu. Nálev je fajn, cítíš se v něm dobře, je dobře okořeněnej a nemáš mu co vytknout, jen chvílemi cítíš úzkost z toho, že kdosi nadzvedne víčko sklenice a zaboří se hroty do tvých útrob. Ty poodhalíš všechna nebo aspoň vět
Nedávno mi kdosi řekl: Jste k němu upřímná a to je moc prima, pro něj je důležité aby s vámi něco prošel, učí se od vás. Oba jste rovnocenní partneři, oba máte zdravé názory, ale asi u vás komunikace nebo rozhodování probíhá silně emočně… Naučte se tol
Máte někdy taky pocit prázdnoty? Ten pocit se plíží víc a víc, až vás úplně pohltí. Začíná to v srdíčku, putuje žílami, svaly, krví... až k úkrytu duše, už tak dost pochroumané. Ten nezvaný pocit se prohryzává vědomím jako virus. A víte, co je nejhorší?
Vždycky se chtěl podívat do Austrálie. On tam byl, viděl písečnou pláž, stromy, přírodu a co ho nejvíce upoutalo, byla rostlina s jednoduchým květem bez listů, podobná magnolii . Dle jeho slov, je to ta rostlina, která umí vyléčit tu strašnou, dnes zatím
Vlasy měla stříbrné až bílé jako sníh. Její smějící se oči se modraly jako poměnky. Milý úsměv roztancoval všechny vrásky kolem očí a úst, ve kterých se bělaly zdravé zuby. Nejraději nosila šaty, které si sama ušila a byla na to velice hrdá. V domácnosti
Inu, každá sranda jednou skončí a já se svou batožinou, kterou jsem měla samozřejmě uloženou v autě, a tudíž jsem se musela pro ni vrátit, jsem sedla na metro a odjela do pražských končin, jménem Černý most. Měla jsem domluvený nocleh u Blanky přítele a j
Každý den v mém životě mě někam posunuje, něco mi dává a něco bere.
V noci nemohla spát. Trávila noci tím, že přemýšlela o životě a nepravedlnosti. Myslela na manžela, který se stará o děti a zvládá celou domácnost sám. Bylo úterý a primář Kláře dovolil se posadit. Při každém pohybu se jí točila hlava od dlouhého ležení.
Dost lidí mě odsoudilo k tomu, že budu na vozíku a já jim dokázala, že mě přece takhle nemůžou odsoudit bez toho, aby mi dali šanci.. A víte nebo víš, co je nejhorší? Že mi to řekla vlastní rodina, nebudu jmenovat, jen já a ten člověk to ví ...
Moody předkládá vyprávění lidí, kteří svou smrt prožili a jsou schopni o ní i mluvit. Na druhou stranu poukazuje na to, že lidský mozek není zdaleka tak probádaný a vyprávění těchto lidí nemusí být věrohodné. O našem vědomí toho víme velmi málo, nejsme si
Kouká, jak se cachtá ve vodě a on se zrovna necítil moc dobře. Jedním okem kouká po dívce a volá o pomoc. Ovšem kapři volají o pomoc svým jedinečným způsobem, a proto ho Karolínka nemohla slyšet. Ploutvička necítí vodu kolem sebe a má pocit, že voda už v
Nechápal, co to dělá. Tohle přece nechtěl, měl jí plnou hlavu. Bylo mu s ní moc dobře. Byla pro něj tak kráááásná a vzpomínal, když jí tato slova řekl. Neuměl si představit, že by nyní odešel od rodiny. Kam? Za ní? Nebyl si sám sebou jistý, co cítí, c