CzechGlobe je veřejná výzkumná instituce, evropské centrum excelence, zkoumající pomocí nejmodernějšího přístrojového vybavení a postupů probíhající globální změnu, její projevy v atmosféře a dopady na biosféru a lidskou společnost.
Střední Evropa má být do budoucna schopna rychleji a lépe reagovat na negativní dopady klimatické změny, mezi které patří také vlny veder, sucha a zvýšené riziko lesních požárů. Vědci z
Loňské počasí v Evropě přineslo řadu extrémů, které měly dlouhodobý negativní dopad jak na lidské zdraví, tak na řadu oborů lidského konání. Kombinace extrémních vln veder a nedostatku srážek v
Brno 21. dubna Loňské počasí v Evropě přineslo řadu extrémů, které měly dlouhodobý negativní dopad jak na lidské zdraví, tak na řadu oborů lidského konání. Kombinace extrémních vln veder
Zpravodajský webový portál věnovaný ochraně přírody Mongabay uveřejnil rozhovor sDr. Bikramem Shresthou zÚstavu výzkumu globální změny AV ČR, který stojí včele výzkumu sněžného levharta vNepálu. Byl to právě on a
Dr. Stanislav Juráň z CzechGlobe získal ocenění Atmosphere 2022 Outstanding Reviewer Award (Atmosféra 2022 Cena pro vynikajícího recenzenta). Redakční rada a redakční tým časopisu Atmosphere ocenily čas a energii, kterou recenzent
Světu je příliš velké teplo a bude hůř. Tvrdí to Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), která byla zveřejněna na konci března. Podle ní naše planeta
Cílem vědců z Oddělení adaptivních biotechnologií CzechGlobe je vývoj inovativních biotechnologických řešení založených na využití mikrořas, jako efektivních buněčných továren, která bude možné přirozenou cestou začlenit do každodenních aktivit moderní
Loňské léto v Česku nebylo tak suché jako v okolních státech. Letos to může být horší. „Vstupujeme do jara s nižší než obvyklou zásobou vody,“ upozorňuje Miroslav Trnka, koordinátor projektu
Mrazivá noc, při které na některých místech v moravských a slezských nížinách klesla teplota podle meteorologů i pod minus sedm stupňů, patrně už teď opět zmařila úsilí pěstitelů meruněk. Podle
Z globálního hlediska patříme k zemím žijícím ve vodním blahobytu. Proto si většina lidí ani nevšimla, že je 22. března Světový den vody. Slaví se z iniciativy OSN už od
Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos vyrašily nejdříve za 73 let pozorování. Velmi časné rašení habrů či kvetení bylin zaznamenali vědci i v dalších třech jihomoravských lokalitách. Například křivatec žlutý
Už přibližně za měsíc by se měly moravské vinohrady začít opět probouzet k životu. Stejně jako vloni ale jižní Moravu trápí sucho. Obavy mezi vinaři vyvolává zejména úbytek podzemních vod.
Víc zeleně, zachytávání srážkové vody nebo mokřady – taková opatření by podle klimatologů mohla zmírnit dopady klimatické změny na města. Příkladem může být pasivní dům v centru Prahy, který má
Do jara vstupují čeští zemědělci s mírným deficitem vláhy proti průměru z let 1961 až 2010. Podle jednoho z tvůrců projektu Intersucho Miroslava Trnky chybí v půdě do jednoho metru
