Vždycky jsem byl a co bylo před tím, tak tak daleko má paměť nesahá. V jednom čase jsem procitl a nebyl jsem sám. Bylo nás mnoho. Ale jak okamžiky plynuly, byli jsme vzdáleni (vzdalovali jsme se). Mé vědomí rostlo. I rozhlížel jsem se a pozoroval. Pozoroval dny i noci nových věků, přílivy odlivy nových i starých vln. A bylo to krásné. Pozoroval jsem celé "noci", až Vědomí bylo naplněno. Nic nového ani starého nepřicházelo. Svět se začal propadat do temnoty a já byl smutný -...
Vždycky jsem byl a co bylo před tím, tak tak daleko má paměť nesahá. V jednom čase jsem procitl a nebyl jsem sám. Bylo nás mnoho. Ale jak okamžiky plynuly, byli jsme vzdáleni (vzdalovali jsme se). Mé vědomí rostlo. I rozhlížel jsem se a pozoroval. Pozo
projít na článek