Vařit čerstvá jídla, déle žít – proč naše tělo miluje přirozenou stravu

Kdo vaří čerstvé pokrmy, žije nejen zdravěji, ale také déle. Aspoň tak to tvrdí vědci. Vyzkoušejte, jaká síla se skrývá v domácím vaření, jaké potraviny jsou pro to nejvhodnější a jak je zkrátka možné se takto zdravě stravovat. Jednoduše se dá do trouby, a za několik minut je voňavá pizza hotová. Že to není zdravé, víme. Ale protože máme ve všední dny málo času, nelze si polotovary z našich supermarketů, jako je zmrazená pizza, odmyslet. Až příliš velkou část našich každodenních kalorií získáváme proto ze zpracovaných potravin. Vedle zmrazené pizzy sem patří i snídaňové vločky, křupavé müsli, sladkosti, uzeniny, hotové pokrmy všeho druhu, limonády, snacky k mlsání, omáčky a polévky v sáčku Příliš mnoho soli a cukru, příliš málo živin Silně zpracované potraviny obsahují velké množství kalorií, mnoho ztuženého tuku, příliš mnoho cukru a soli a zároveň málo až žádné esenciální vitamíny, stopové prvky a vlákniny. Zdravotní následky, které tyto produkty přinášejí, bývají podceňovány. Je ale stále zřejmější, že výživa s pouze malým množstvím přírodních látek nám nedělá dobře: Zpracované potraviny působí na srdce Nedávný pařížský výzkum ukázal, jak působí konzumace hotových potravin na naše zdraví. Po dobu průměrně 5,7 let pozorovali vědci u 105.000 osob, jak působí konzumace vysoce zpracovaných potravin na riziko nemocí oběhového systému1. Výsledek studie nijak nepřekvapuje: osoby s nejvyšší spotřebou vysoce zpracovaných potravin měly o 23 procent vyšší riziko kardiovaskulárních chorob, jako je mozková mrtvice. Konkrétně to znamená: čím více zpracovaných produktů někdo jedl, o to vyšší byla pravděpodobnost, že v příštích letech bude trpět nějakou z nemocí oběhového systému. Zpracované nebo přírodní – to je rozdíl! Nezpracované potraviny se získávají přímo z plodin nebo zvířat. Patří sem zelenina, ovoce, brambory, bylinky, luštěniny, ořechy, semena, celé zrno. Mimo jiné i mléko, maso a vejce. Ty se všechny považují za nezpracované, pokud byly pouze očištěné, chlazené, zmrazené, ohřáté nebo fermentované, a zpracování slouží pouze k tomu, aby potraviny byly stravitelné. Jsou bohaté na důležité vitamíny, stopové prvky a v rostlinných potravinách je i vláknina, a všechny nás zdravě zasytí a pečují o naši střevní floru. Lehce (sekundárně) zpracované potraviny: zde se jedná o potraviny, které byly podrobeny přirozeným procesům uchování a konzervace, například pečený chléb nebo zrající sýr. Sem patří i výrobky v konzervách, pokud neobsahují žádné další přídavné látky. Může to být např. ryba, ale i luštěniny, které se musí dlouho vařit, a i v konzervě si uchovají zdravé živiny, mimo jiné vlákninu, tyto potraviny nás nasytí a regulují trávení. Vysoce zpracované potraviny obsahují většinou celou řadu nepotřebných přísad, kromě jiného i cukr, sůl, ztužené tuky, umělé přísady a pomocné látky. Často se používají procesy, které se v domácnosti běžně neužívají, např. sušení nebo sušení mrazem. Patří sem ale i všechny produkty prvních dvou kategorií, jestliže obsahují přísady jako zvýrazňovače chuti, sladidla, barviva nebo konzervační látky. Příklady: veškerá hotová jídla, omáčky a polévky v sáčku, snídaňové cereálie, energetické tyčinky, ovocné jogurty, uzeniny. Nepotřebné přísady v jídle, které nás zatěžují Je hned několik důvodů, proč bychom u potravin měli sázet na přirozenost. Nejen, že zpracovaná strava dodává méně živin, ale jsou v ní i některé látky, které bychom raději neměli moc jíst: Sůl: většinu soli přijmeme ze zpracovaných potravin, jako jsou salámy, šunka, snacky, hotové produkty, a také z chleba. Bohužel si rychle zvykneme na chuť soli a solíme více, než by nám dělalo dobře. Přitom existují zdravé a přirozené alternativy soli, jako např. bylinky. Cukr: je ukryt ve více produktech, než bychom očekávali. Tak se stane, že toast nebo rajská omáčka obsahuje více cukru než mnohé sušenky. Velké množství cukru nás svádí k tomu, abychom více jedli, a hraje roli u mnoha onemocnění, m.j. u tichých zánětů. Obzvláště nepříznivě působí na naše zdraví levný kukuřičný sirup (glukózo-fruktózový sirup) nebo samotný fruktózový sirup. Tady pomůže jenom otočit balení a prostudovat seznam přísad. Zvýrazňovač chuti: sporným a současně nejčastěji používaným zástupcem je glutamát (E621). Nejen, že si lidé po konzumaci stěžují na bolesti hlavy. Výzkumy ukazují, že některá onemocnění mozku souvisejí se zvýšenou hladinou glutamátu v mozku. Dosud není jasné, zda se glutamát podílí na jejich spouštění. Je ale faktem, že glutamát může fungovat při látkové výměně celulózy jako nositel. Sladidla sice nezpůsobují zvyšování krevního cukru a neobsahují skoro žádné kalorie. Povzbuzují ale apetit2 a spouštějí vlčí hlad. Kromě toho existuje podezření, že nepříznivě ovlivňují střevní flóru3. Všechny informace o sladidlech si přečtete v tomto článku. Konzervační látky kyselina benzoová, kyselina sorbová nebo dusičnan draselný mají za úkol, aby polévky v sáčku nebo uzeniny měly delší trvanlivost. Protože malé děti na ně mohou citlivě reagovat, nesmí se používat v kojenecké výživě. Přehledný seznam jako pomůcku při nákupu najdete zde. Barviva: několik umělých barviv bývá spojováno s ADHD u dětí. Pokud jsou použity, musí to být na produktu uvedeno. Jakým barvivům je lepší se vyhnout, si můžete přečíst zde. Trans-mastné kyseliny: tyto průmyslové tuky „slepují“ naše cévy a podporují tak vznik onemocnění oběhového systému. Může je obsahovat pečivo, sušenky, pamlsky, brambůrky, fritované produkty jako hranolky a listové těsto, levné margaríny a hotová jídla. Na obalu se ukrývají pod označením „ztužené tuky“ nebo „částečně ztužené tuky“. Mnoho hotových jídel, krátký život? Španělští lékaři z oboru preventivní medicíny sledovali více než 10 let 20.000 osob, aby zjistili dopady zpracovaných potravin na naše zdraví. Při výzkumu rozdělili testované osoby podle denních porcí hotových jídel. Účastníci s nejmenší konzumací jedli denně méně než dvě porce, účastníci s nejvyšší konzumací jedli denně více než čtyři porce vysoce zpracovaných potravin. V porovnání s první skupinou s nízkou konzumací měli „jedlíci hotovek“ o 62 procent vyšší úmrtnost. Každá další porce hotových jídel zvyšovala úmrtnost o 18 procent4. Náš závěr: vařit si sám se vyplatí! Pro někoho je vaření čistou zábavou, někdo z toho zrovna není (moc) nadšený. Ale vyplatí se samo o sobě už jenom zvednout vařečku. Nejen pro požitek z jídla, ale i pro naše zdraví! Kdo si jídlo připravuje sám, může určit, co do jídla přijde – a vynechat, co tělu škodí. Čím více zpracované jídlo je, tím méně živin je v něm. Je nasnadě, že taková strava nedává našemu tělu to, co potřebuje. Sám si jídlo připravit je proto nejlepší způsob, jak předcházet nemocem způsobeným špatným stravováním. Kdo si sám vaří, jí zpravidla i více zeleniny, což nám dodává vedle vitamínů i dostatek druhotných rostlinných látek. Zdroje: Ultra-processed food intake and risk of cardiovascular disease: prospective cohort study (NutriNet-Santé), BMJ 2019;365:l1451 Sucralose Promotes Food Intake through NPY and a Neuronal Fasting Response, Cell Metabolism, 2016 Artificial sweeteners induce glucose intolerance by altering the gut microbiota, Nature, 2014 Association between consumption of ultra-processed foods and all cause mortality: SUN prospective cohort study, BMJ 2019;365:l1949

projít na článek

Jídla budoucnosti: Najíte se dostatečně?

Jaká je gastronomie budoucnosti? Pochutnáte si, nebo odejdete s prázdným žaludkem? Ne každý zvládne konzumovat stravu, na kterou není zvyklý. Očekávat můžete překvapující chutě, konzistence i celkový vzhled. Přece jen jíte i očima. Prohlédněte si 3 futuri

projít na článek

Pijete správně - ledviny

Luděk léčitel díl.10 Pijete správně - ledviny Právě teď na začátku února jsou dle čínské medicíny nejvíce ohrožené ledviny. Proto zjistíme, zda pijete správně i v období zimy, kdy to tělo prakticky moc nežádá. Omylem je, že kdo pije moc je zdravý. V

projít na článek

Proč se zastavit a dotknout se?

Je mnoho důvodů proč se dotýkat. Hlazení, dotek potřebujeme už od narození. Je to naše potřeba i výživa. Skrze dotek můžeme cítit a vyjádřit lásku, podporu, přijetí, soucit, ale i bolest. Časem a možná i proto, že doba je tak zrychlená a my komunikujeme z

projít na článek

Plank – proč ho nesnáším!

Hrozné! Děsné! Náročné! Už nikdy! Toto je jen slušný výčet výrazů, které se mi honí hlavou, když dělám plank. Ani se nehnu, ale tělo mě přesto šíleně bolí. Navíc se třepu jak vystrašená Čivava. Přemýšlel jsem, proč je plank jeden z nejnáročnějších cviků

projít na článek

Naši muži

Vždycky jsem si říkala, že muži jsou velice zvláštní. Nikdy jsem nepochopila ani jejich myšlení a nechápala jsem, že rovnou z hospody musí jít domů a hned se koukat na televizi. Zatímco já, když jsem přišla s kamarádkami z nějaké zábavy, tak jsem se ihned

projít na článek