Moderní, ale přitom klasická doomovka, která si z Doomu vzala víc, než jen jeho grafický engine, ovšem přitom pozapomněla na jednu důležitou věc. Doomovky představovaly chytlavý, rychlý a stylový nářez, který balancoval mezi odreagovacím běsněním a těsným masakrem o holý život. Prey je v tomto poněkud fádní, hraje se velmi jednoduše, nábojů není nikdy nedostatek, základní zbraň má unlimited ammo a přitom ani později není úplně nepoužitelná, nepřátel není nikdy tak velká masa, abyste přestali stíhat a kromě závěru ani nepotkáte žádné působivé příšery. Člověk si jen tak chodí a střílí - chtělo to více intenzity, přitvrdit na atmosféře a zkrátka dodat té hře nějaké pořádné koule.Nápad s portály a měniči gravitace je ale výborný a představuje aspoň jediné opravdové koření na jinak poměrně obyčejné hře. Přechody mezi fyzickou a spirituální formou taktéž nejsou k zahození, ale jejich využití mohlo být krapet sofistikovanější, nebo aspoň nápaditější, když už ne složitější... Celkově slušná hra s obstojnou délkou, jenže se zde prostě ukazuje, že jedním kamenem přehradu nepostavíš.
Dnešní herní průmysl funguje tak, že když se chystá nějaká pecka, všichni o tom předem ví. Šíří se nascriptované trailery, upravené screenshoty a ne vždy pravdivé informace o plánované herní revoluci. Vytěžují se všechna známá jména a značky, aby hra měla