Magazín: Co Vás zajímáTajemná Sfinga se krvi pod trojicí nejvétšich pyramid v egyptské Gize jako jejich némy strážce. Není to tak dávno, co z písečných den čněla jen leji mohutná hlava s uraženým nosem. Údajné ho měli v roce 1798 ustřelit vojáci Napoleona Bonaparta. Naposled ji musel z nanosú pisku dát vykopat v roce 1886 tehdejší ředitel Egyptskeho muzea v Káhiře Gaston Camille Maspero. Sfinga má tělo lva a lidskou hlavu s královskou pokrývkou zvanou nemes Jde vlastně o šátek, jaky nosil faraon při slavnostních ceremoniálech. Tuto nesporné nejvétši a také nejznámější sochu starého Egypta podrobné =měřil koncem 19. století slavny britský egyptolog Flinders Petrie a zjistil, že je od předních tlap k zadku dlouhá 73 metry a její hlava ční do výšky 20 metrů. Byť ve sunu stometrových pyramid vypadá jen jako drobeček Se sfingou je spojeno množství otázek, které bychom mohli shrnout do těchto tří okruhů: Kdy byla postavena? Proč byla postavena? Koho Sfinga znázorňuje? Skutečnost, že byla vytesána do vápencové skály v nékdejších lomech, kde se těžil kámen na stavbu Chafréovy (nebo také Rachefovy) pyramidy a není příliš vzdálena od jeho zádušního chrámu, ji spojuje s tímto faraonem čtvrté dynastie. Byla však skutečné postavena někdy mezi roky 2600 až 2500 př. n. l..? Potíž je v tom, že zatímco hlava je až na uražený nos do dnešních dnů poměrně dohře zachována Potíž je v tom, že zatímco hlava je až na uražený nos do dnešních dnů poměrně dohře zachována, tělo muselo byt opravováno už za vlády faraona Thutmose I., tedy někdy kolem roku 1500 př. n. I. Právě tento panovník z doby 18. dynastie nechal erozi značné poškozeny trup sfingy obložit vrstvami kamenů. Značné poškození obří sochy vyvolává mezi odborníky. Ale mezi laickou veřejností dohady, zda vlastně není mnohem starší než okolní pyramidy. které si v jejím sousedství vybudovali panovníci 4. dynastie. Některé vědecké hypotézy dokonce posouvali její stáří až mezi roky 7000 a 5000 př. n. 1 což by znamenalo, že byla vytvořena dva tisíce a možná i více let před legendárním sjednotitelem Egypta králem Menim. Je vůbec takového možné? V roce 1991 přišel americky geolog Robert Schoch z Bostonské univerzity s teorií, která vznik sfingy odsouvá do ještě vzdálenější minulosti Tvrdí touž. že ,,eroze povrchu této sochy oddělenější minulosti. Tvrdí totiž, že eroze povrchu této sochy odpovídá pouze poškození proudící vodou. K něčemu takovému však mohlo dojít. jen na konci doby ledové, kdy v dnešním Egyptě panovalo vlhké klima a zemi sužovaly vydatné lijáky. To by tedy znamenalo, že sfinga musela byt vytvořena dokonce někdy kolem roku 10 500 př. n. 1. S tímto datovánim sfingy souhlasí i americky egyptolog John Antony West. Pokud bychom se s tvrzenim Suhocha a Westa smířili. Znamenalo by to posunutí počátku lidské civilizace do mnohem vzdálenějších dob a popřelo by to všechno, co se o starověké historii dosud učí ve školách. Není divu, že příznivci hypotéz O bájné Atlantidě či dokonce o mimozemšťanech, kteří na Zemi postavili památky na svou přítomnost, jsou rázem na koni. Německý astronom a záhadolog Klaus Aschenbrenner klade sugestivní otázku: „Neexistoval snad už před starými Egypťany národ velmi nadaných techniků? Hbitě spojuje údajné stáří sfingy s některými nevyjasněnými archeologickými nálezy a prohlašuje: „Stále zřetelněji začal přede mnou vyvstávat obraz kultury, která svým vývojem předstihla Egypťany i Sumery zřejmě o celá tisíciletí... Na obranu Schochových názorů vystupuji i další geologové Ti odmítají tvrzeni, že by erozní rýhy na těle sfingy způsobily větrem unášené částečky pisku. Podle nich je mohla způsobit větrem unášené částečky pisku. Podle nich je mohla způsobit. Jedině voda. Navíc přitom využívají i seizmické analýzy rovněž posunující stári této sochy do doby před sjednocením Egypta. Robert Schoch svou hypotézu dále rozvíjí a odmítá názor, že tvář sfingy zpodobňuje faraóna Chafréa, jak je přesvědčena většina egyptologů. Odvolává se přitom na newyorského soudního znalce Franka Dorrunga, který upozorňuje na „výrazné africké tedy negroidní rysy v obličeji sochy . Znamená to snad, že sfingu vytvořila nějaká nám neznámá africká civilizace? Že je snad Sfinga zobrazenim nějakého černošského krále? Americký novinář a záhadolog Graham Hancock tvrdí: Sfingu skutečně mohla postavit v prodynastickém období velká civilizace, která existovala v kdysi obývané části Antarktidy, později se přeplavila do jiných částí světa a osídlila další oblasti včetně údolí Nilu. Ale to už je zjevné příliš velká fantazie, která nikdy nenalezenou Atlantidu nahrazuje ledem a sněhem pokrytou Antarktidou. Hlavní problém podobných hypotéz spočívá v tom, že v celém Egyptě nebyly nalezeny žádné pozůstatky kultury, která by byla schopná ať už mezi 7. a 5. tisíciletím, nebo dokonce v 11. tisíciletí př. n. I. vytesat sochu o rozměrech sfingy. Archeologové koumající Chafréúv zádušní chrám a svatyni, která leži před sfingou, zjišťují zajímavou okolnost. Na jejich stavbu byly totiž použity bloky vápence naprosto stejného složení, z jakého byla vytesána sfinga. Také všechny archeologické nálezy jednoznačně dokazují, ze celé pohřebiště v Gíze, tedy nepochybně včetně samotné sfingy, vyrostlo v průběhu panování faraonů 4. dynastie. Ale koho má socha Sfingy zobrazovat? Na základě počitačové rekonstrukce jejího původního vzhledu a porovnáváním její tváře s jinými sochami faraona Chafréa dospívají vědci k závěru, že zobrazuje právé jeho, a zřejmě také za jeho panování byla vytesána. Zpodobňování zbožštélého vládce s tělem lva nebo býka bylo ve starém Egyptě běžné. Hlavu Chafrého dávní sochaři nepochybné vytesali s až naturalistickou věrnosti. Svědčí o tom nápadně široké kosti a odstávající uši, jaké by dnešním potentátům na jejich sochách dozajista vadily. Hlava však zjevné přišla o královskou bradku, symbol důstojnosti, a tak může dnes někomu připomínat ženu. Podobně také así upadla nebo byla uražena kobra vztyčená nad faraonovým čelem, která vyjadřovala panovníkovu moc. Už v dobách Staré tiše byl povrch sfingy natřen jasnými barvami. Tělo a tvář byly tmavé Červené, kdežto vladařský šátek, nemes. zdobily žluté a modro pruhy. Dnes už ulomená bradka a kobra na čele byly nejspíše pozlaceno. Ale větrná eroze nepochybně vykonala své a dnes o barvách víme jen díky nepatrným zbytkům barevných pigmentů. Tvář sfingy pak nepochybné poznamenala nejen Napoleonova děla, ale také fanatičtí muslimové, jimž korán zakazuje zobrazovat lidský obličej. Badatele poněkud znepokojuje poloha sfingy Kdyby byla totiž tesána zcela záměrně v souvislosti s Chafrčovou pyramidou, měla by stát na ose, která je kolma k zádušnimu chrámu na jejím upati. Ve skutečnosti se však tato osa mirně odkláni odosy pyramidy. Podobně take chrám sfingy stopu před ni nerespektuje jednotnou stavební osu. Podle názoru nčkterych egyptologů je proto možné, že obři socha faraona Chafréa vznikla jaksi dodatečně v rozporu s původními plány celcho pohřebniho komplexu. Snad se jednalo o šťastnou shodu okolnosti. Zřejmě když bylo z vápencového lomu vylámáno dostatečné množství kamene na stavbu pyramidy a zádušního chrámu, zbyl na mistě jakýsi ostroh. Stavitelé se proto rozhodli proměnit ho v sochu faraona. která bude symbolicky střežit celé pohřebiště. Její úloha tedy byla podobná té, kterou zastávaly menši sfingy lemujicí zádušní komplexy z doby konce Staré Sfingy chránily královské hrobky a porážely nepřátele Egypta. Proto také v dobových písemných pramenech nemáme. Žádné doklady o samostatném kultu sfingy. Údajný chrám Sfingy je výjimkou a nepochybně ho musíme vnímat v souvislosti s celým pohřebním komplexem faraona Chafréa. SfingaAtlantidalt;/a>stavba Sfingydoba ledovátajemnofaraonThutmose
Vážení rodiče a žáci, naše ZUŠ pořádala představení žáků tanečního oboru pod vedením paní učitelky Jany Zelenkové, která se konala na Janáčkově konzervatoři Ostrava 11. a 12. 1. 2024 v 17:00 hodin. Článek Ledové království se nejdříve objevil na Zá
POZOR Změna otevírací doby 21.12. a 22.12!! 21.12. 8:00 14:30 22.12. 8:00 14:30 23.12. zavřeno Otevírací doba o svátcích 2022 23.12. – zavřeno 27.12. – 8.00 – 16.00 28.12. – 8.00 – 16.00 29.12. – 8.00 – 16.00 30.12. – zavřeno Příspěvek
projít na článekZměna provozní doby Průmyslová Prodlužujeme pro Vás pracovní dobu na naší provozovně Průmyslová. Nově od 2.4. 2024 nás zastihnete v provozovně Po-Pá od 7-18h a v So, Ne 8-17h. Stále máme pro Vás zajímavé ceny výkupu,
projít na článekSilversun Pickups (foto - zdroj: facebook.com )