Odškodnění pracovních úrazů

V posledním článku jsem se zabýval právní úpravou náhrady bolestného a ztížení společenského uplatnění, kterou přinesl nový občanský zákoník. Ten zrušil vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, která bodově ohodnocovala bolestné a ztížení společenského uplatnění podle jednotlivých zdravotních poškození, a ponechal určení výše náhrady na posouzení soudem. Zrušení vyhlášky o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění přineslo problém, jak postupovat při odškodňování pracovních úrazů. Zákoník práce totiž i po nabytí účinnosti občanského zákoníku na zrušenou vyhlášku odkazoval, když stanovil, že „do doby nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění se postupuje podle vyhlášky o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění“. Zákonodárce sice zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců č. 266/2006 Sb., který upravoval odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, přijal společně se zákoníkem práce, ale jeho účinnost hned při jeho přijetí odložil na rok 2008, aby ji následně několikrát odkládal, tudíž toto provizórium platilo i v době, kdy nabyl účinnosti nový občanský zákoník. Bylo tedy otázkou, jak odškodňovat po 1. 1. 2014 pracovní úrazy v situaci, kdy občanský zákoník zrušil vyhlášku o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, zatímco zákoník práce na ni odkazoval. Převažujícím se stal názor, že je nutno postupovat podle vyhlášky o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, která sice byla zrušena, ale odkazuje na ni platný zákoník práce. Podle uvedené vyhlášky se výše odškodnění stanoví jako součin počtu bodů vztahujících se k určitému tytu zranění a částky 120,- Kč za bod. K tomuto názoru se přiklonilo i společné stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví. Odlišný názor, který jsem zastával i já, spočíval v tom, že nelze postupovat podle vyhlášky, která byla zrušena, byť na ni odkazuje jiný zákon. Na zrušenou vyhlášku je nutno hledět, jakoby neexistovala. Při takové absenci zákonného předpisu je nutno postupovat podle předpisu obecného, kterým je občanský zákoník. Rozdíl mezi uvedenými názory je zřetelný ve finančním vyčíslení bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění. Došlo-li k pracovnímu úrazu v roce 2014, počítá se hodnota bolestného dle vyhlášky (podle prvního názoru) z částky 120,- Kč za bod, zatímco dle občanského zákoníku, potažmo metodiky Nejvyššího soudu ČR, (podle druhého názoru) z částky 251,28 Kč za bod. Tento rozpor částečně napravuje (nikoli ovšem zpětně) novela zákoníku práce účinná od 1. 10. 2015, která začleňuje úpravu majetkové a nemajetkové újmy do části XI. zákoníku práce a která zmocňuje vládu k vydání nařízení k určení výše náhrady nemajetkové újmy. Svým nařízením vláda stanovila hodnotu bodu pro odškodnění pracovního úrazu na 250,- Kč, čímž de facto dorovnala výši náhrady podle občanského zákoníku.     JUDr. Ing. Miroslav Nosek, advokát  

projít na článek

Uklouzli jste na zledovatělém chodníku? Jak úraz pro pojišťovnu prokázat a po kom vymáhat odškodnění?

Rate this post Klouzání na zamrzlých kalužích patří k oblíbeným zimním radovánkám nejen dětí. Pokud však na zledovatělém chodníku dojde k uklouznutí nechtěnému, může to přinést poměrně vážné následky. Drobná modřina přitom bývá jednoznačně lepší va

projít na článek

Zástupci ČAPLD se aktivně účastní setkání pracovních skupin

Zástupci ČAPLD jsou součástí pracovních skupin, řešících koncepční změny v uchopení služeb pro osoby v krizi, změny vymezení v zákoně o sociálních službách a podílejí se i na vytvoření odpovídajícíh personálních standardů. Více např. i v souvisejícím člán

projít na článek

Bojujte za svá práva na spravedlivé odškodnění

Dopravní nehody jsou velmi traumatickou situací pro všechny zúčastněné. Každý se s následky nehody vyrovnává po svém a potřebuje různě dlouhou dobu léčení. V tomto ohledu nezáleží na tom, jak vážná zranění jsou z pohledu medicíny. Kromě fyzických poranění

projít na článek

70 % pracovních úrazů elektrickým proudem vzniká nesprávným používáním a chybnou manipulací s elektrickými spotřebiči. Postiženými jsou také administrativní pracovníci

Více než dvě třetiny pracovních úrazů elektrickým proudem vzniká v pásmu nízkého a středního napětí tzn. 220-400 V. Děje se tak často kvůli nesprávnému používání a chybnou manipulací s elektrickými spotřebiči.  Přibližně 7 % z těchto úrazů pak končí smrtí

projít na článek