I. Z ustanovení § 111 insolvenčního zákona plyne, že tam formulovaná pravidla omezují v právním jednání (ve všech jeho formách, včetně opomenutí) dlužníka (nikoli jeho věřitele). Jinak řečeno, právní jednání, jímž bylo poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení na majetek dlužníka, nakládáno s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, způsobem vedoucím k podstatné změně ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo způsobem vedoucím k jeho nikoli zanedbatelnému zmenšení, může být neúčinným právním jednáním ve smyslu ustanovení § 111 insolvenčního zákona jen tehdy, jde-li (bez zřetele k tomu, kdo další se na něm podílel) o právní jednání přičitatelné dlužníku (o právní jednání dlužníka). Je-li takovým právním jednáním právní jednání směřující k započtení věřitelovy pohledávky proti pohledávce dlužníka, pak [v situaci, kdy je vyloučeno uvažovat o „nikoli zanedbatelném zmenšení majetku náležejícímu do majetkové podstaty dlužníka“ (srov. R 116/2019)] lze závěr, že může jít o neúčinné právní jednání ve smyslu ustanovení § 111 insolvenčního zákona, jelikož takové započtení vedlo k podstatné změně ve skladbě, využití nebo určení majetku, který může náležet do majetkové podstaty dlužníka, přijmout jen tehdy, je-li započtení (bez zřetele k tomu, kdo další se na něm podílel) právním jednáním dlužníka. II. Jen proto, že dlužníkův věřitel s dlužníkem tvořil koncern (§ 79 zákona č. 90/2012 Sb.), nebo proto, že šlo o osoby (obchodní korporace) navzájem si blízké (srov. § 22 odst. 2 o. z.), nelze jednostranné právní jednání, jímž dlužníkův věřitel započetl svou pohledávku proti pohledávce dlužníka, pokládat za právní jednání dlužníka (nebo též za právní jednání dlužníka). podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 29/2021, ze dne 29. 9. 2022
Dohoda, kterou si dlužník s věřitelem před zahájením insolvenčního řízení na majetek dlužníka započetli své vzájemné pohledávky, sama o sobě není právním jednáním bez přiměřeného protiplnění ve smyslu ustanovení § 240 insolvenčního zákona a zpravidla nepů
Spor podle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona je incidenčním sporem podle § 159 odst. 1 písm. f) insolvenčního zákona, tedy sporem o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo dražbu. Žalobu podle § 289 odst. 3 insolven
I. Tím, že zákonodárce vtělil požadavek na předložení potvrzení o tom, že věřitel o pohledávce účtuje, do § 105 odst. 1 insolvenčního zákona, učinil z něj povinnou přílohu k insolvenčnímu návrhu. Nedoložení předepsané listiny tak nevede k zamítnutí insolv
Představenstvo a Likvidátoři Společnosti s ohledem na usnesení valné hromady ze dne 27. 6. 2019, ve smyslu ust. § 529 a násl. Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a s ohledem na rozhodnutí Městského soudu v Praze, sp.zn. 79 Cm 124/2019 ze dne 1.10.202
projít na článekPodle společnosti Agora Energiewende je třeba upravit pravidla pro větší instalaci větrné energetiky. Mohla by sloužit jako vzor pro ČR. (1) Zvýšit objem aukcí pro větrnou energii na 5,5 gigawattů ročně od roku 2022 (2) Otevření vhodnýc
projít na článek