Publikace Dílo Milana Kundery v překladech, kterou vydává Moravská zemská knihovna (MZK), nepřináší jen rozsáhlou bibliografii, nabízí rovněž „mapu“ světa a světových jazyků, do nichž bylo Kunderovo dílo přeloženo. Kniha obsahuje i tři eseje, v nichž se Guy Scarpetta, Jean-Paul Enthoven a Tomáš Kubíček zamýšlejí nad otázkou, k jaké národní literatuře vlastně Milan Kundera patří, zda k francouzské či české. Soupis vydání Kunderových děl dle záznamů z mezinárodních i národních souborných katalogů knihoven či z bibliografických databází zpracoval přední český bibliograf Jaromír Kubíček. Nápomocen byl i sám Milan Kundera, který k tomuto účelu poskytl svou kolekci autorských výtisků. Soupis nakonec obsahuje 2739 vydání Kunderových děl po celém světě. Bibliografie dokládá recepci Kunderova díla v různých národních literaturách a přeryvy, k nimž docházelo v důsledku politických zákazů. Například román Žert našel své publikum v celém východním bloku, na další Kunderovy romány si však už tamní čtenáři museli počkat až do pádu Berlínské zdi. Výjimku tvoří Chorvatsko, Slovinsko (oboje tehdy ještě jakou součást Jugoslávie), ale hlavně Polsko, kde byla Kunderova díla vydávána i před rokem 1989 a byla rovněž volně dostupná v knihovnách. Úctyhodný je však celkový součet vydání i pestrost jazyků, v nichž vycházejí. Asi příliš nepřekvapí překlady do velkých jazyků, v nichž jsou romány opakovaně vydávány (Nesnesitelná lehkost bytí v němčině 64x, ve španělštině 41x, Žert ve francouzštině 27x), Kunderovo dílo je však dostupné čtenářům i v perštině, sinhálštině, malajálamštině, kurdštině, hindštině či urdštině. „Překladů díla Milana Kundery je reálně mnohem více, v knize uvádíme jen ty, jejichž záznamy se podařilo dohledat a ověřit. V tomto smyslu je naše kniha autoritativním zdrojem. Bibliografický soupis dokazuje, že Milan Kundera je nejen nejpřekládanějším českým spisovatelem, ale patří k nejpřekládanějším autorům na světě vůbec. Přičemž nejde jen o módní vlnu, ale stav trvající několik desetiletí,“ uvedl při příležitosti vydání knihy Tomáš Kubíček, autor dvou monografií o díle Milana Kundery a současný ředitel Moravské zemské knihovny. Knihu doprovází také přehled knižní literatury o díle Milana Kundery. Tomáš Kubíček je rovněž autorem výstavy Milana Kundera (neztracen) v překladech, která byla veřejnosti představena v MZK v dubnu loňského roku, kdy Milan Kundera slavil 90. narozeniny. Výstava nyní putuje po ČR. V březnu bude k vidění ve Státní vědecké knihovně v Plzni, v dubnu v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně, v květnu v Severočeské vědecké knihovně v Ústí nad Labem. K výstavě byl vydán stejnojmenný katalog, který MZK pro velký zájem nechala dotisknout. Publikace Dílo Milana Kundery v překladech vychází v česko-francouzském vydání a bude představena také v rámci veletrhu „Livre Paris“ ve Francii v březnu tohoto roku. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Mezinárodní literární Cenu Franze Kafky, jejímž zřizovatelem je Společnost Franze Kafky v Praze, pro letošní rok získal český spisovatel Milan Kundera. Na oznámení o udělení Ceny Franze Kafky odpověděl pořadatelům Milan Kundera telefonicky z Paříže, že se
projít na článekMilan Kundera se společně se svou manželkou Věrou rozhodl věnovat svoji knihovnu i s rozsáhlým archivem Moravské zemské knihovně (MZK) v Brně. Na podzim tohoto roku by mělo být vše převezeno z pařížského bytu manželů Kunderových do MZK, kde bude čtenářské
projít na článekVe věku 81 let zemřel na Štědrý den ve Spojených státech český ekonom Milan Zelený. Emeritní profesor z newyorské Fordhamovy univerzity byl jedním z nejcitovanějších a nejrespektovanějších českých ekonomů, napsaly Hospodářské noviny. Zelený dostal v roce
projít na článekKrátký rozhovor s Milanem Špalkem. Jak už tady zaznělo, Milan je super baskytarista, geniální textař, ale hlavně naprosto úžasnej člověk. Ještě jednou na dálku díky.https://www.youtube.com/watch?v=J8tO4AY7inw
projít na článekSvého času veřejně obviněný spisovatel Milan Kundera reagoval tenkrát, jak si vzpomínáte, na údajný svůj „mladistvý hříšek“ ne-li hystericky, tak notně nahlas. On to ale nebyl jen hříšek. Jednalo se o lidskou existenci, o léta padesátá a ne, nebyl to jen
projít na článek