Jiří Vacek Vztah mistr – žák musí být oboustranný. Žák musí mistrovu péči oplácet ze všech svých sil a podle svých možností. Máme-li tuto povinnost ke svým pozemským rodičům, tím víc platí pro nadpozemského otce či matku. A přece je mnohým třeba připomínat, co je jejich závazek a nejvyšší povinnost. Ten platí v té míře, v jaké od mistra přijímáme jeho dary. Chodit k mistrovi jako na společenské dýchánky s prázdnýma rukama – doslova i obrazně je duchovní neomalenost. Takoví lidé jen berou, ale ani je nenapadne, že se jen zadlužují, ale své dluhy neplatí.
Jiří Vacek Mistr není hmotné tělo ani mysl, ale sebe si vědomé božské vědomí. Žáci si nevolí mistra, ale mistr si vybírá žáky. O tom, kdo je žákem mistra, rozhoduje vztah žáka k jeho osobě a pokrok na stezce, který žák dosahuje. Pokrok žáka, k
projít na článekJiří Vacek To, že s námi mistr v těle sedí a medituje, může mít mnoho důvodů i rozličné působení. Za prvé nejsilnější působení mistra je v jeho těsné tělesné blízkosti. Z tohoto pohledu je tělesné spojení mistr – žák nejsilnějším sjednocením a jednotou
projít na článekJiří Vacek ... Mistr působí ve svém okolí a je také spasitelem, ale pouze pro své duchovní žáky, kteří kráčejí po stezce pod jeho vedením. Jelikož dosah moci některého mistra je značný a neomezuje se pouze na jeho bezprostřední okolí, ale zasahuje znač
projít na článekJiří Vacek Mistr a Bůh jsou soupodstatní. Mistr není tělem, ale duchem, vědomím Já jsem. Z mistra vyzařuje Bůh, vědomí Já jsem a jeho moc, která rozpouští žákovy odstředivé síly a ego. Ty, kteří se k mistrovi obracejí o pomoc, chrání, vede k poznání a
projít na článekJiří Vacek Cíl mistrova i žákova snažení je společný a jediný: aby žák dosáhl mistrovství neboli poznání sebe a plný návrat k Bohu. Samo uctívání mistra cílem není, ač mu za jeho činnost náleží velké poděkování a vděčnost. Obdobu působení mistra nal
projít na článek