Nastoupil jsem do letadla z Bruselu do Prahy a došlo mi, že jsem si let opravdu nespletl. Po nějakém čase v zahraničí na mě speciality v oblékání českých mužů řvaly zásadně hlasitěji než obvykle. Francouzský styl neexistuje, ten český je ale až moc reálný – jeho základním střihem je nezájem. Necháváme nákupy na někom jiném, archivujeme nenositelné oblečení, je nám jedno, jak co skombinujeme. Situace se sice zlepšuje, ale pořád je nad čím kroutit hlavou. Přítelkyně = osobní nákupčí „Já tomu oblečení nerozumím, mně nakupuje přítelkyně.“ Tahle věta se dá s jistými nuancemi zaslechnout často. Přítelkyně umí nakupovat, protože je žena, má na to ty geny. Takže nakoupí i svému příteli, protože ho má „ve voku“. Jeden ze základních úrazů českých mužů je ten, že jim nezáleží na tom, co mají na sobě. Oblečení jako komunikační kanál se tu pořád moc nenosí. Boj s rozmary počasí Minulé léto bylo vedro, hezkých čtyřicet ve stínu a lokálka směr sobotní oběd u babičky neměla klimatizaci. Když jsem se podíval na průvodčího, který žádal jízdenku, chvilku jsem musel přemýšlet, jestli jsem na Mácháči nebo fakt v dopravním prostředku. Pán si rozepnul košili a vyvalil piváka na světlo boží (o tom bude ještě řeč). Zneuctění uniformy i vkusu ale šokovalo asi jen mě. Čeští muži mají skvělou schopnost bojovat s nepřízní počasí – když sluníčko pálí, je potřeba si svléknout co nejvíc svršků i mimo zahradu. Druhý extrém přichází v zimě, kdy se ukazuje, že sportovní čepice ozvláštněná logem výrobce je tím pravým doplňkem ke kabátu. Není a nikdy nebude. Břicho na odiv Pivní pupík můžeme směle zařadit mezi módní doplňky. Průšvih je, že ho nejde večer sundat. Nikde jsem neviděl, že by muži stavěli svá břicha tak moc na odiv jako u nás. Chápu, že za každým pivákem je pořádná investice a že časem získává na velikosti (to prostě hodinky nebo boty nedokážou), ale musíme jeho přítomnost zvýrazňovat zakasaným trikem? Túra po městě Pohorky jsou nové rejoicky. Je mi jasné, že když si člověk koupí boty za několik tisíc, chce je ukázat. Ale prosím pěkně ne na Národní třídě. Když jsem vytáhl do hor v polobotkách, byl jsem za hlupáka a uznávám to. Proč ten, kdo si vyjde do centra města v botách od Quechua je považován za demokrata, který se vysmívá společenským pravidlům… Sešitý rozparek na kabátu Svíčková se taky nejdřív musí uvařit, než se sní. Rozparek na kabátu se musí před prvním nošením rozstřihnout. Upřímně by mě zajímalo, proč k tomu v Česku nedochází? Batoh + kabát Obecně kabát představuje velkou neznámou. Často se k němu chováme jako k bundě… a pak to podle toho vypadá. Mým nejoblíbenějším doplňkem ke kabátu hned po skejťácké kšiltovce je sportovní batoh zářící barvami a odrazkami, ze kterého visí dvacet naprosto nezbytných popruhů. Pořádní chlapi nosí kabelky Češi jsou gentlemani. Pouštíme sednout starší generaci, držíme dveře ženám a svým protějškům ochotně nosíme kabelky. Poslední bod je špatně. Ženská kabelka muži do ruky nepatří. I kdyby do ní dáma nacpala deset kilo kamení, je to čistě její rozhodnutí, za nějž si sama – doslova – ponese následky. Na ulici bychom tak pány s birkinkami potkávat neměli. Nepadnoucí džíny Vybrat džíny je martyrium. Jen málokdo z tohohle mučení vyjde bez úhony. Většina z nás skončí s moc volnými nebo naopak upnutými džíny. Za oboje může jedna jediná ale pořádná chyba. Odmítáme odejít z obchodu bez toho, abychom věc „vyřešili“. Džíny je ale zkrátka potřeba řešit i třeba víckrát po sobě, než najdeme ty, které padnou. Kotníčkové ponožky Ty neviditelné vypadají jako do balerinek, na tom se shodneme. Ale proč je tedy prodávají i ve velikosti 43-46? Přesně proto že bílé kotníčkové ponožky nejsou univerzální a mají jasný účel: měly by se nosit jedině na sport. Neviditelné ponožky by pak měly skončit v teniskách do města, v mokasínech a koneckonců mohou zmizet i v klasických polobotkách. Strach Bát se sice přestáváme, ale hrdinové nejsme. Při nákupech často přemýšlím, co by na daný kousek oblečení řeklo okolí. Vysloužil bych si nějaký stereotypy hezky živený pohled? Možná komentář? Pořád nás pronásleduje obava z názoru lidí v okolí a když se osmělíme, musí to být hromadně. A potom dojde k takovým tragédiím, jako byla v půlce nultých let celoplošná obliba růžových svetrů nebo poměrně nedávný návrat teplákových souprav. Co by podle vás neměli čeští muži nosit? The post 10 módních specialit českých mužů appeared first on Dj Linux | Official Site.
The post Můžu na mejdan? first appeared on Nejlepší české vtipy.
Barcelona, katalánská metropole známá svým bohatým kulturním dědictvím a pulsujícím životem, je domovem pro mnoho kaváren, kde místní i turisté mohou ochutnat širokou paletu kávových specialit. Cena dobré kávy se
projít na článekZA MÍRNÉ RIZIKO je považováno pití alkoholu maximálně 5 dnů v týdnu do 24 gramů 100 % alkoholu u mužů a do 16 gramů 100 % alkoholu u žen do 40 gramů 100 % alkoholu při nárazovém pití umřít na alkohol lze po jednom pořádném napití (otrava) zničit j
projít na článekČeši drží už několik let prvenství ve výskytu rakoviny tlustého střeva v celé Evropě. Rakovina tlustého střeva pak patří k nejčastějšímu nádorovému onemocnění u českých mužů. Přitom toto onemocnění zabíjí úplně zbytečně. Nádor ve střevech roste pomalu, tr
projít na článekUndestor je primárně určen pro pacienty s nedostatečnou tvorbou testosteronu. U mužů se testosteron vytváří ve varlatech. Je nezbytný pro normální růst, vývoj a funkci mužských pohlavních orgánů a pro mužské sekundární pohlavní znaky. Je nezbytný pro růst
projít na článek