Koronavir jako morová epidemie. Kdy začneme lynčovat lyžaře a chataře?

Od anarchie nás dělí devět jídel, říkal lord Cameron Dillington, první šéf agentury Countryside, zřízené na přelomu tisíciletí, aby pomohla zachránit aglický venkov. A od honu na viníky epidemie nás dělí možná jen slabý civilizační nátěr. „Idea, že smrt pochází z infekce ve vzduchu a ve vodě, připsala Židům zkažené studny, vodu a vzduch. Ostatní lidé se tedy proti nim tak krutě vzbouřili, že v Německu a na jiných místech, kde Židé žili, jich křesťané tisíce zabili, vyvraždili a upálili,“ popsal důsledky velké morové epidemie z poloviny 14. století její současník, karmelitánský mnich Jean de Venette. Historik Jean Delumeau v knize Strach na Západě ve 14. – 18. století píše, že při morových epidemiích bylo první myšlenkou tehdejšího člověka, kdo za to může. Nemoc byly trestem a v takovém případě je třeba hledat viníky. První na ráně byli cizinci, lidé na cestách, na okraji společnosti a samozřejmě Židé. Bylo pochopitelné, že se snažili najít viditelného původce škod, který vše způsobil třeba trávením studní, když toho skutečného, bakterii Yersinia pestis, spatřit nemohli (objevil jí švýcarsko-francouzský fyzik a bakteriolog Alexendre Yersin až roku 1894 během epidemie dýmějového moru v Hong Kongu). Mimochodem: Měli bychom být vlastně vděční potkanům, kteří vyhráli staleté války s krysami, hlavními přenašečkami moru. Původce současné epidemie známe: je jím koronavirus SARS-CoV-2. Od někdejších morových epidemií se kromě původce (bakterie versus vir) liší už jen tím, že se šíří po světě rychleji a jeho působení vidíme takřka krok za krokem. Vlastně ve skutečnosti nejde o vlastnosti původce nemoci, ale o jediný rozdíl, čím se liší naše civilizace od té středověké a raně novověké. I když totiž zdroj onemocnění známe, mozek nám stále velí hledat viníky: lyžaře, pracovníky ze zahraničí, pendlery, nezodpovědné mladé lidi, chataře… Současná epidemie hned nezmizí, ať už se budeme chovat jakkoliv. A nemohli jsme se jí vyhnout, ani kdybychom všichni jezdili na prázdniny jen do Dlouhé Lhoty a nikdy nikdo neviděl Číňana. Samozřejmě existují strategie, jak jí zpomalit, rozložit v čase atd., ale hledat její viníky je vlastně přiznáním, že vzdělanost, kterou se tak pyšníme, je pouze kabát, jenž spěšně odhodíme, když se to naší vystrašené mysli právě hodí. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

projít na článek

Kniha: Viktor - Príbehy chatára a nosiča

Vydavatelství Dajama má pro čtenáře novinku! Novou knihu o životě v horách. Vyprávění nepřehlédnutelného chataře z Chaty pod Rysmi je i naším tipem, co si koupit do knihovny.

projít na článek

Indický pár pracuje v Pekingu jako dobrovolníci v boji proti epidemií

Suresh Varma a jeho manželka z Indie žijí v komunitě Xiangmiwan v Pekingu již osm let. Během epidemie se rozhodli stát se dobrovolníky, aby pomáhali kontrolovat šíření epidemie, protože „v Číně jsme velmi šťastní a Číňané jsou k nám velmi přátelští. Chcem

projít na článek

Láska v době koronavirové epidemie

Chen Jia je zdravotní sestra na urologickém oddělení Pekingské nemocnice, která se během epidemie aktivně přihlásila do boje proti epidemii koronaviru v provincii Hubei. V té době byla vdaná méně než dva roky. Přestože její manžel Yuan Chao nebyl rád, že

projít na článek

Spojené státy jsou na prvním místě na světě v boji proti epidemii? Absurdní!

Globální epidemie nového koronaviru ještě neutichla a americká média hodnotí tamní boj proti epidemii jako „nejlepší na světě“. Společná zpráva finančního institutu Chongyang na čínské Lidové univerzitě, think-tanku Taihe a think-tanku Haitu nazvaná Ameri

projít na článek

Jaká matka, taková dcera

Stejně jako její matka je i Liu Yuhang zdravotní sestrou v Pekingu. Během epidemie se okamžitě přihlásila do boje proti novému koronaviru ve Wu-chanu, v čemž jí její rodiče podpořili. Díky profesi své matky Liu Yuhang si od dětství uvědomovala, jak je prá

projít na článek